Exekuční kalkulačka a výpočet exekuce 2025
Je-li úhrada dluhu v prodlení delší dobu, může dojít až k jeho vymáhání exekutorem. Konkrétní způsob provedení exekuce určuje na základě principu přiměřenosti exekutor, mezi nejčastější patří tzv. exekuce na plat, formálně srážky ze mzdy a jiných příjmů. Je-li taková forma exekuce nařízena (ať už exekutorem, soudem nebo finančním úřadem), je zaměstnavatel povinen provádět exekuční srážky ze mzdy, a to do okamžiku, než je exekuce vč. příslušenství (tj. úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuce, oprávněného apod.) zcela zaplacena. Konkrétní výši srážek umožňuje zjistit kalkulačka exekuce.
Jak zjistit, kolik ještě zbývá u exekuce doplatit?
Aktuální dlužnou částku lze zjistit u exekutora, který je vedením exekuce pověřen. Kontakt na něj - a stejně tak i výši dlužné částky aktuální k datu zápisu nebo aktualizace spisu - je možné získat z výpisu z registru exekucí. Výpis je k dispozici online a zcela bez registrace ZDE.
Jak zjistit celkový počet exekucí, který je na subjekt veden?
Přehled exekucí je možné zjistit z výpisu, který je dostupný z hlavní strany. Data pro výpis jsou čerpána z oficiální exekuční databáze. Zároveň služba umožňuje zkontrolovat libovolnou osobu, stačí pouze znát její celé jméno a datum narození, nebo rodné číslo. Pro kontrolu firem se uvádí jejich IČO.
Exekuční kalkulačka 2025 a výpočet exekuce krok za krokem
Při výpočtu exekuce kalkulačka vyžaduje zadání několika vstupních údajů, přičemž nejdůležitější je čistá mzda. Na výpočet srážek ze mzdy má vliv i to, má-li osoba manžela/manželku nebo registrovaného partnera/partnerku, které pobírají starobní, invalidní nebo sirotčí důchod, případně sám dlužník je důchodce, dále počet dětí, počet exekucí a typ pohledávek – všechny tyto skutečnosti se promítají do výše nezabavitelné částky a výsledné sumy, co zůstane dlužníkovi. Níže je vysvětleno, co vše do těchto položek patří, jak je zjistit a především jakým způsobem jsou srážky ze mzdy vypočítávány.
1. čistá mzda
Základem pro výpočet exekuce v exekuční kalkulačce, tedy výši srážek, je vždy čistá mzda dlužníka. Ta je vypočítána tak, že od hrubé mzdy jsou odečteny zákonem stanovené částky, např. pojistné na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění, a naopak jsou připočítány i další příjmy, které mají charakter mzdy nebo platu a mohou být postiženy exekucí. Jedná se mimo jiné o odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, nemocenskou, důchod, podporu v nezaměstnanosti, mateřskou a další.
Mezi příjmy, které exekucí postihnout nelze, patří: dávky pomoci v hmotné nouzi, jednorázové dávky sociální podpory, příspěvek na bydlení a dávky sociální péče.
2. výpočet nezabavitelné částky 2025
Pojmem nezabavitelná částka, jinak též nezabavitelné minimum, je označována část mzdy, která nesmí být dlužníkovi nikdy zabavena a musí být vyplacena vždy, neboť slouží k zajištění základních životních potřeb a pokrytí nákladů na bydlení. Její výše je dána výpočtem dle nařízení vlády a může se relativně často měnit v závislosti na:
- výši životního minima, které aktuálně pro rok 2025 činí 4 860 Kč
- normativních nákladech na bydlení, jež jsou od 1. 1. 2025 stanoveny na 14 680 Kč.
Výše nezabavitelné částky za dlužníky se pak rovná 2/3 součtu těchto dvou položek (platí od 1. 1. 2023, dříve ¾), aktuálně jde tedy o 13 026,67 Kč. K ní se dále přičítá nezabavitelná částka za každou vyživovanou osobu (nezaopatřené děti), která je ¼ (dříve ⅓) ze součtu životního minima a normativních nákladů, tedy od 1. 1. 2025 ve výši 3 256,67 Kč. Nezabavitelná částka za manžela/registrovaného partnera dlužníka se přičítá pouze tehdy, kdy dlužník či jeho partner doloží, že alespoň jeden z nich pobírá starobní důchod, sirotčí důchod nebo je v invalidním důchodu II. a III. stupně. V takovém případě se nezabavitelná částka dlužníka zvyšuje ještě o její jednu čtvrtinu, stejně jako v případě dítěte.
Dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách se celková nezabavitelná částka zaokrouhluje vždy na celé Kč nahoru.
Od 1.1.2025 došlo k navýšení normativních nákladů na bydlení, a to o 483 Kč, tedy na 14 680 Kč, v důsledku čehož se zvyšuje i nezabavitelné minimum na 13 027 Kč. Životní minimum zůstává pro rok 2025 stejné a činí 4 860 Kč. Tato změna se promítla i do tzv. limitní částky, tedy hodnoty plně zabavitelné částky, která aktuálně činí 29 310 Kč (počítána jako 1,5× součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení, tj. 1,5× (4 860 + 14 680)).
Další zásadní změna se týká nezabavitelné částky na manžela/partnera, která se doposud k nezabavitelnému minimu dlužníka přičítala automaticky vždy, a to i tehdy, kdy manžel/partner dlužníka měl svůj příjem. Podle nových pravidel náleží tato částka povinnému pouze tehdy, kdy prokáže, že on nebo jeho manžel/partner pobírají starobní, sirotčí nebo invalidní důchod pro invaliditu II. či III. stupně.
Poslední úprava vzešla z novely insolvenčního zákona, kdy nově jsou při 4+ exekucích strhávány dvě třetiny, nikoliv pouze jedna, jak tomu bylo dříve. Výjimka platí pouze pro dlužníky v invalidním důchodu II. nebo III. stupně, pobírající starobní nebo sirotčí důchod a u nichž současně výše jedné třetiny zbytku mzdy je nižší než 1 089 Kč.
Veškeré údaje a výpočty v tomto článku všechny tyto změny reflektují.
| Výpočet nezabavitelné částky od 1. 1. 2025 | ||
| výpočet | částka v Kč | |
| dlužník | 2/3 × (4 860 + 14 680) | 13 026,67 |
| manžel/ka, partner/ka* | 1/4 × 13 026,67 | 3 256,67 |
| vyživované osoby | 1/4 × 13 026,67 | 3 256,67 |
*při splnění výše uvedené podmínky, tj. kdy jeden z manželů/registrovaných partnerů pobírají starobní, sirotčí nebo invalidní důchod II. či III. stupně
3. Výpočet srážek ze mzdy a exekuce
Součet nezabavitelných částek na dlužníka, manžela/manželku a vyživované osoby se odečte od čisté mzdy povinného (dlužníka). Zůstatek do již zmíněného limitu max. 29 310 Kč (= hranice plně zabavitelné částky) se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách (nedělitelný zbytek se připočte k 3. třetině), přičemž:
- První třetina je určena na splátku nepřednostních pohledávek (a též přednostních, pokud k jejich úhradě nestačí druhá třetina).
- Druhá třetina má pokrýt splátku přednostních pohledávek – pokud takové neexistují, pak druhá třetina náleží dlužníkovi.
- Třetí třetina patří vždy dlužníkovi.
POZOR! Má-li dlužník 4 a více exekucí, tehdy jsou na jejich splátku použity dvě třetiny, a to i tehdy, jedná-li se o nepřednostní pohledávky. Výjimka platí pouze pro dlužníky, kteří jsou v invalidním důchodu II. nebo III. stupně, pobírají starobní nebo sirotčí důchod, u nichž současně výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy není vyšší než 1 089 Kč.
Případný zůstatek čisté mzdy nad 29 310 Kč je považován za plně zabavitelnou částku a je vždy použit na úhradu exekuce.
Výpočet srážek ze mzdy následně umožňuje zjistit, jaká část příjmu je dlužníkovi skutečně vyplacena. Na stejném principu funguje i exekuční kalkulačka, díky níž je možné získat výsledek snáz a rychleji bez složitého počítání.
Doporučení:
Aktuální dlužnou částku vám sdělí exekutor pověřený vedením dané exekuce. Kontakt na něj je možné získat z výpisu z registru exekucí. Výpis zároveň slouží jako přehled všech exekučních řízení, které jsou v daný okamžik na kontrolovaný subjekt vedena. Výpis s daty z oficiální exekutorské databáze je k dispozici ihned, online a bez registrace.Přednostní vs. nepřednostní pohledávky
Přednostní pohledávky jsou takové, které mají při uspokojování prioritu před ostatními a jsou přesně určeny zákonem (č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, § 279, odst. 2). Jedná se např. o dluh na výživném, náhradu škody způsobené ublížením na zdraví nebo úmyslným trestným činem, dluhy na daních, sociálním a zdravotním pojištění apod. Kompletní přehled je k nahlédnutí zde.
Za nepřednostní pohledávky jsou považovány všechny ostatní, které nejsou v zákoně zmíněny. Patří mezi ně neuhrazené faktury za vodu, elektřinu, plyn a jiné odebírané služby (mobilní služby, internet, televize…), dlužné nájemné, splátky hypotéky a jiných půjček, nezaplacená pokuta za jízdu v MHD apod.
Výpočet exekuce - modelový příklad:
Varianta 1:
Měsíční čistý příjem dlužníka činí 30 000 Kč a má 1 dítě. Přednostní pohledávky nemá žádné.
1. výpočet základní, nezabavitelné částky:
13 026,67 (na dlužníka) + 3 256,67 (na dítě) = 16 284 Kč
2. zůstatek po odečtení od čisté mzdy (celková nezabavitelná částka byla zaokr. dle pravidel na celé Kč nahoru)
30 000 Kč - 16 284 = 13 716 Kč
3. rozdělení na třetiny (pro výpočet se používá částka zaokrouhlená dolů na celé Kč a dělitelná třemi):
rozdělení na třetiny: 13 716 / 3 = 4 572 Kč
první třetina jde na úhradu pohledávky, druhá + třetí třetina patří dlužníkovi
Dlužník tedy ze svého příjmu dostane celkem 16 284 + 2x 4 572 = 25 428 Kč.
Pokud by měl dlužník manžela/ku nebo registrovaného partnera/ku a současně alespoň jeden z nich pobírá starobní, invalidní nebo sirotčí důchod, navýší se nezabavitelná částka o dalších 3 256,67 Kč. Další postup výpočtu je již identický a ve výsledku zůstane dlužníkovi více. Naopak pokud by měl přednostní pohledávku nebo čtyři a více exekucí, místo jedné třetiny se strhávají dvě.
Varianta 2:
Výchozí zadání je stejné, pouze čistý příjem dlužníka činí 55 tisíc Kč.
1. nezabavitelná částka = 16 284 Kč
2. zůstatek po odečtení od čisté mzdy: 55 000 - 16 284 = 38 716 Kč
3. rozdělení na třetiny (vzhledem k výši zůstatku je dělena pouze limitní částka):
29 310 / 3 = 9 770 Kč (zaokrouhluje se na celé Kč dolů, případný korunový rozdíl se ponechává dlužníkovi)
První třetina, případně i druhá třetina (při existenci přednostních) jde na pohledávky, třetí patří dlužníkovi. Částka nad limit 29 310 Kč, tj. 38 716 - 29 310 = 9 406 Kč, je též využita k úhradě pohledávek. Dlužník tedy obdrží celkem 16 284 + 2x 9 770 Kč = 35 824 Kč.
Stejně jako v předchozím případě by obdržel více, pokud by měl manžela/ku nebo registrovaného partnera/ku a jeden z nich pobíral starobní, invalidní nebo sirotčí důchod, zůstane mu ze mzdy více, a naopak méně při přednostních či čtyřech a více exekucích.
Doplňující informace:
Výpočet exekuce a způsob uspokojování pohledávek
Přednostní pohledávky jsou uspokojovány primárně z druhé třetiny, případně s připočtením plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy (tj. co zůstane nad 29 310 Kč). Pokud tyto dvě položky nepostačují k uspokojení přednostních pohledávek, jsou přednostní pohledávky uspokojovány z první třetiny společně s nepřednostními. Pokud k pokrytí přednostních pohledávek postačuje druhá třetina, je plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy připočtena k první třetině a alokována na uspokojení nepřednostních pohledávek.
Ostatní, nepřednostní pohledávky mohou být uspokojovány pouze z první třetiny a plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy. Výjimkou je situace, kdy má dlužník čtyři a více exekucí, v takovém případě se strhávají dvě třetiny a jen jedna jde dlužníkovi.
Souběh exekucí: jak je to s pořadím uspokojování pohledávek?
Pokud je srážkami ze mzdy uspokojováno více pohledávek, jejich pořadí se - kromě rozdělení na přednostní a nepřednostní - řídí dnem, kdy byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz. Pokud je zaměstnavateli ve stejný den doručeno rozhodnutí pro více pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. V případě, že částka určená pro pokrytí těchto pohledávek není dostačující, dochází k poměrnému uspokojení obou.
U přednostních pohledávek, tj. srážek z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, se bez ohledu na pořadí uspokojují vždy nejprve pohledávky výživného (tzv. “superpřednostní”) a až poté ostatní přednostní pohledávky.
