Poplatky v obcích Navigace článkem

Kompletní průvodce poplatky v obcích

Místní poplatky plus vodné a stočné

Místní poplatky jsou platby, které občané i další osoby vč. firem platí obci. Povinnost platit místní poplatek obvykle vyplývá z přihlášení k trvalému pobytu v obci nebo vlastnictví nemovitosti na území obce a využívání služeb s tím spojených. Platí se pravidelně, obvykle jednou za rok, může jít ale také o jednorázové platby (např. při organizaci sportovní akce). Každá obec si přitom určuje sama, jaké místní poplatky a v jaké výši bude vybírat. Tyto informace vždy zveřejňuje na úřední desce nebo webových stránkách obce . Nad rámec místních poplatků se pravidelně platí také vodné a stočné, které se vztahuje na odběr pitné vody z veřejné vodovodní sítě a odvod odpadních vod veřejnou kanalizací. I v tomto případě se výše a způsob úhrady v jednotlivých obcích liší.

Upozornění: obec nemá povinnost k úhradě poplatků jakkoli vyzývat, zasílat upozornění apod. Platbu místních poplatků včas a v řádné výši si každý musí hlídat sám.
Upozornění: obec nemá povinnost k úhradě poplatků jakkoli vyzývat, zasílat upozornění apod. Platbu místních poplatků včas a v řádné výši si každý musí hlídat sám.

Pravidelné poplatky

Poplatek ze psů

Kdo platí?

Poplatek ze psů platí vždy držitel psa. Pro určení, jaké obci jej musí platit, je rozhodující místo přihlášení nebo sídla držitele. Tzn. pokud někdo bydlí v obci “A”, ale trvalé bydliště má v obci “B”, poplatek platí vždy této obci “B”.

Kolik se platí?

Poplatek se platí u psů starších 3 měsíců a může činit až 1 500 Kč ročně. Pokud je držitelem psa osoba starší 65 let, poplatek je maximálně 200 Kč ročně. Za druhého a každého dalšího psa jednoho majitele může být navýšen až o 50 %, tj. na částku až 2 250 Kč, resp. 300 Kč u držitelů nad 65 let. Výše poplatku se také může lišit podle toho, zda pes žije v bytě nebo rodinném domě.

Kdy se platí?

Poplatek se platí vždy za kalendářní rok, splatnost bývá nejčastěji do 31. března. V případě trvání poplatkové povinnosti po dobu kratší než rok se poplatek platí v poměrné výši dle počtu započatých kalendářních měsíců. Štěně je nutné přihlásit nejpozději do 15 dnů poté, co dosáhne 3 měsíců, a to na městském, obecním úřadě nebo úřadě městské části dle trvalého bydliště. Přihlášení psa, stejně jako ostatní poplatky, obvykle spadá pod ekonomický odbor.

Kdo nemusí platit?

Nevidomé osoby, osoby závislé na pomoci jiných, držitelé ZTP nebo ZTP/P, trenéři asistenčních psů nebo provozovatelé útulku jsou od úhrady poplatku ze psů osvobozeni.

Poplatky za komunální odpad

Poplatky za komunální odpad jsou dvojího typu:

  • poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a
  • poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

Který z těchto poplatků bude obec vybírat, si může zvolit sama, pro dané poplatkové období si však musí zvolit pouze jednu variantu.

Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství

Kdo platí?

Poplatek se vztahuje na:

  • fyzické osoby přihlášené v obci
  • vlastníky nemovitosti (byt, rodinný dům nebo rodinný rekreační objekt), ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která se nachází na území obce. Vlastníkem může být fyzická i právnická osoba.
Kolik se platí?

Výše poplatku činí maximálně 1 200 Kč za kalendářní rok. Každý poplatník přitom platí stejnou částku bez ohledu na věk, zda v obci skutečně žije, kolik odpadu vyprodukuje nebo jak často nemovitost v dané obci využívá. Vychází se z předpokladu, že kdo má v obci hlášený pobyt nebo nemovitost, využívá systém odpadového hospodářství provozovaný obcí.

Kdy se platí?

Poplatky za komunální odpad jsou většinou splatné v prvním pololetí daného kalendářního roku, v některých obcích se platí ve dvou splátkách za každé pololetí zvlášť. Přesný termín splatnosti je - stejně jako částka - uveden ve vyhlášce obce. V případě trvání poplatkové povinnosti po dobu kratší než rok se poplatek platí v poměrné výši dle počtu měsíců.

Kdo nemusí platit?

Od placení tohoto poplatku může osvobozovat zákon nebo obecně závazná vyhláška obce. Ze zákona nemusí poplatek za obecní systém odpadového hospodářství platit např. osoby, které už platí poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci v jiné obci a v této jiné obci skutečně také žijí. Osvobození se obvykle vztahuje např. na děti do určitého věku, seniory, osoby v dětském domově, domově pro seniory nebo osoby se zdravotním postižením.

V obci mám sice trvalé bydliště, ale fakticky bydlím jinde. Musím platit?

Ano. U tohoto typu poplatku nezáleží na tom, zda v obci skutečně žijete a vytváříte odpad. Pokud nejde o jednu z výjimek osvobozených od platby, je nutné poplatek hradit.

V obci mám chatu, ale žádný odpad nevytvářím nebo ho sám odvážím pryč. Musím platit?

Ano. U tohoto typu poplatku nezáleží na tom, zda skutečně odpad vytváříte nebo jaké množství. Máte-li v obci nemovitost, automaticky se předpokládá, že odpad vytváříte.

Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci

Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci se váže k nemovitosti, která se nachází na území obce, ať už jde o rodinný dům, byt nebo rodinný rekreační objekt (chatu, chalupu).

Kdo platí? Poplatník vs. plátce

U tohoto typu poplatku se rozlišují dva subjekty - poplatník a plátce.

Poplatníkem je fyzická osoba, která má v dané nemovitosti bydliště, nebo - pokud v ní žádná fyzická osoba bydliště nemá - vlastník této nemovitosti. Bydlištěm zde přitom rozumíme místo, kde osoba žije, kde se reálně zdržuje, nikoli trvalý pobyt.

Obci však poplatek neodvádí poplatníci, ale plátce. Tím je v tomto případě přímo vlastník nemovitosti, nebo společenství vlastníků jednotek, pokud pro dům vzniklo. Plátce rozpočítá poplatek připadající na nemovitost mezi jednotlivé poplatníky, poplatek od nich vybere a odvede obci.

Kolik se platí?

Poplatek se odvíjí od sazby, kterou si každá obec stanovuje individuálně, a volby způsobu, podle kterého bude částku počítat. Níže na stránce jsou k dispozici ukázkové příklady, jak může být poplatek počítán.

Nejprve si obec zvolí, jestli poplatek bude vybírat na základě:

  • hmotnosti nebo objemu odpadu odloženého z nemovitosti (tj. kolik odpadu poplatník reálně vyprodukuje, a to v kg nebo litrech),
  • nebo podle kapacity soustřeďovacích prostředků - popelnic, pytlů apod. objednaných pro nemovitost (v litrech) v kombinaci s počtem svozů za měsíc.

První možnost může motivovat k produkci co nejméně odpadu a jeho třídění, nicméně svozová společnost musí být schopna evidovat hmotnost nebo objem odpadu vyváženého u každé jednotlivé nemovitosti. Z toho důvodu obce volí spíše druhou variantu.

Dále obec určí sazbu za 1 kg nebo 1 litr odpadu. Dle zákona může být nejvýše 6 Kč za kg, pokud je základem hmotnost odpadu, nebo 1 Kč za litr, pokud je základem objem odpadu nebo kapacita soustřeďovacích prostředků.

Finální výše poplatku se pak vypočítá jako součin sazby x celkové hmotnosti / objemu / kapacity sběrných nádob x celkového počtu svozů připadajících na určité období.

Ukázkový příklad:

Poplatník si objedná popelnici o objemu 120 litrů, frekvence svozu je 1x týdně. Celková objednaná kapacita soustřeďovacích prostředků za kalendáří měsíc tak činí 480 litrů (za předpokladu 4 svozů za měsíc). Je-li sazba poplatku stanovena na 0,50 Kč za litr sběrné nádoby, pak za měsíc činí poplatek:

(120 litrů x 4) x 0,50 Kč = 240 Kč

Obec si také může určit minimální měsíční základ na poplatníka (nejvýše 10 kg nebo 60 litrů). V důsledku pak do určitého množství odpadu nezáleží na tom, kolik kdo vyprodukuje odpadu, platí se vždy stejně. Nad toto množství se už platí podle skutečně vyprodukovaného odpadu.

Ukázkový příklad:

Čtyřčlenná rodina vyprodukuje 240 kg odpadu za kalendářní rok. Na každého z členů tak na měsíc připadá 5 kg odpadu (240 : 12 = 20 : 4 = 5). Obec ale může stanovit minimální základ např. 6 kg. Poplatek tak bude stejný, ať už vyprodukuje 5 nebo 6 kg.

Kdy se platí?

Splatnost poplatku se odvíjí od zvoleného způsobu výpočtu poplatku. Pokud se platí podle kapacity sběrných nádob, termín je stanoven v obecní vyhlášce, přičemž obvykle se platí během prvního pololetí daného roku. V některých obcích je poplatek rozdělen do dvou splátek zvlášť za první a druhé pololetí.

Pokud se poplatek odvíjí od skutečně vyprodukovaného odpadu v kg nebo litrech, platí se do 30 dnů od doručení platebního výměru nebo hromadného předpisného seznamu. Hromadný předpisný seznam se obvykle používá tehdy, kdy má být poplatek vyměřen většímu počtu subjektů.

Upozornění:

Zatímco platební výměr se plátci zasílá, do hromadného předpisného seznamu se pouze nahlíží na úřadě. Kdy a kde konkrétně bude hromadný předpisný seznam k nahlédnutí, je předem zveřejňováno formou veřejné vyhlášky na úřední desce nebo webových stránkách obce. Za “doručený” se hromadný předpisný seznam považuje po uplynutí 30 dnů od jeho zpřístupnění.

Kdo nemusí platit?

Poplatek není nutné platit, pokud má osoba v obci hlášený pobyt, ale nezdržuje se zde (žije jinde), pokud vůbec nevytváří odpad nebo pokud určitá nemovitost není dlouhodobě využívána. Tyto případy jsou ale velmi specifické a je nutné je doložit.

Vodné a stočné

Co je vodné a stočné

Obecně jde o platby za služby poskytované v oblasti dodávek pitné vody a odvádění odpadní vody. Vodné je platba za odběr pitné vody z veřejné vodovodní sítě. Stočné je naopak platba za odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací a jejich následné čištění.

Kdo platí a komu se platí?

Vodné a stočné hradí odběratel - obvykle majitel nemovitosti, která je na veřejný vodovod a kanalizaci napojena, případně jím určený plátce. Pokud bydlí v nemovitosti více uživatelů (nájemníků), rozúčtovává poté celkovou částku mezi ně.

Je-li obec (případně svazek obcí) nejen vlastníkem vodovodní a kanalizační sítě, ale zároveň i provozovatelem, v takovém případě se vodné a stočné platí obci. Pokud je provozovatelem vodárenská společnost, uzavírá odběratel (obvykle vlastník nemovitosti) smlouvu přímo s touto společností a fakturu hradí jí. Možná je i kombinace obou variant.

Kolik se platí?

Podkladem pro vyúčtování vodného bývá množství spotřebované vody měřené vodoměrem. Množství odpadních vod a tedy i částka za stočné se obvykle stanovuje dle množství odebrané vody. Pokud má někdo vlastní studnu, určí se množství odvedené odpadní vody podle směrných čísel potřeby vody .

Cena za vodné a stočné se uvádí za 1 metr krychlový (Kč/m3), setkat se lze také s lidovějším pojmem 1 kubík. Její výše je regulována státem, schvalování konečné částky je však v kompetenci vlastníků vodovodů a kanalizací, tedy ve většině případů měst a obcí, případně jejich svazků.

Z toho důvodu se “cena za vodu” v každé obci liší a s každým rokem se také mění. Oznámení o změně ceny vodného a stočného bývá zveřejňováno na úřední desce či webových stránkách obce.

Víte, že…

Cena za vodu se odvíjí také od toho, zda je využívána tzv. jednosložková nebo dvousložková cena. U jednosložkové varianty se platí pouze za odebrané množství vody (množství vody krát cena za metr krychlový).

Dvousložková cena se skládá z pohyblivé a pevné složky, kdy se k množství spotřebované vody (= pohyblivá složka) přičítá ještě paušální poplatek (= pevná složka), který se odvíjí od kapacity vodoměru. Jde v podstatě o poplatek “za připojení” a platí se vždy, i kdyby nebyla žádná voda odebrána.

Kdy se platí?

Vodné a stočné se platí obvykle formou měsíčních záloh s následným ročním vyúčtováním. Výše záloh se stanovuje podle spotřeby v předchozím období.

Kdo nemusí platit?

Specifickým případem je situace, kdy je voda odebírána z vlastní studně. Vodné v takovém případě obvykle není nutné platit, případně pouze určitou část (v závislosti na připojení na veřejný vodovod), stočné však - je-li voda odváděna do kanalizace - ano.

Naopak pokud domácnost není napojena na veřejnou kanalizaci, má vlastní jímku, septik apod., stočné hradit nemusí. Rovněž je-li část vody využívaná např. na zalití zahrady a není odváděna do veřejné kanalizace, je možné požádat o snížení stočného.

Všechny nemovitosti používané pouze k bydlení jsou osvobozeny od platby za odvod srážkových vod do kanalizace. Tato povinnost se vztahuje pouze na majitele nemovitostí, v nichž je prováděna podnikatelská činnost.

Jednorázové místní poplatky

Poplatek z pobytu

Poplatek z pobytu je typickou součástí platby za ubytování např. během dovolené. Vztahuje se na každou osobu, která není v dané obci přihlášena a je jí zde poskytnuto ubytování trvající nanejvýš 60 po sobě jdoucích dní. Plátcem poplatku je přitom poskytovatel tohoto ubytování (hotelu, chaty, chalupy,...).

Kolik se platí?

Maximální denní sazba činí 50 Kč. Plátce je povinen vést evidenci o ubytovaných osobách, vybrat od nich poplatek a odvést ho obci. Od poplatku jsou mimo další výjimky osvobozeny osoby do 18 let.

Poplatek za užívání veřejného prostranství

Poplatek za užívání veřejného prostranství je spojen se zvláštním užíváním prostor, které se nachází na území obce. Může jít o umístění stánku, mobilních prodejen, cirkusů, reklamních zařízeních, vyhrazení trvalého parkovacího místa, ale i užívání prostranství pro pořádání nějaké akce či natáčení filmu. Vztahuje se také na výkopové práce. Poplatek platí fyzické i právnické osoby. Výjimkou jsou akce, jejichž celý výtěžek jde na charitativní nebo veřejně prospěšné účely. Stejně tak tento poplatek nemusí platit držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P v případě vyhrazení trvalého parkovacího místa.

Kolik se platí?

Maximální sazba činí 10,- Kč za m² a den. Pokud se jedná o umístění zařízení pro prodej či reklamu, lunaparky a jiné atrakce, může být poplatek zvýšen až na desetinásobek. Na základě uvážení obce je možné poplatek stanovit i ve formě týdenní, měsíční nebo roční paušální částky.

Poplatek ze vstupného

Poplatek ze vstupného může obec zavést v souvislosti s organizací kulturních, sportovních, prodejních nebo reklamních akcích, které jsou pořádány na jejím území. Poplatek platí fyzické a právnické osoby, které akci pořádají. Výjimkou jsou akce, u nichž celý výtěžek jde na charitativní nebo veřejně prospěšné účely.

Kolik se platí?

Maximální výše je 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného. Vstupným se zde přitom rozumí částka, kterou musí účastník akce zaplatit, aby se jí mohl zúčastnit, snížená o daň z přidané hodnoty (je-li v ceně vstupného obsažena).

Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst

Tento poplatek je povinna zaplatit fyzická nebo právnická osoba, které je vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, kam je jinak vjezd příslušnou dopravní značkou zakázán. Od platby jsou osvobozeny např. osoby, které ve vybraném místě mají přihlášený pobyt, vlastní zde nemovitost (včetně rodinných příslušníků), držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P a jejich průvodci a další v zákoně vyjmenované osoby.

Kolik se platí?

Sazba činí až 200,- Kč za den, nebo může být stanovena paušální částkou na delší časové období. Místo či část města, kde je takový poplatek vybírán, musí být označeno dopravní značkou.

Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na vodovod nebo kanalizaci (zbudovanou obcí)

Povinným k úhradě tohoto poplatku je vlastník stavebního pozemku, v případě více spoluvlastníků platí poplatek všichni společně a nerozdílně.

Kolik se platí?

Sazba poplatku není stanovena jako přesná částka, ale nesmí přesáhnout rozdíl mezi cenou tohoto stavebního pozemku bez připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a cenou stavebního pozemku s připojením.

Otázky a odpovědi

Proč obce zavádí místní poplatky

Místní poplatky mají v podstatě dvě funkce. Jednak jsou jedním ze zdrojů příjmů obecního rozpočtu, jednak mohou obcím pomoci regulovat určité činnosti na jejich území a do jisté míry i chování občanů.

Z poplatků za svoz komunálního odpadu jsou samozřejmě primárně hrazeny náklady na svoz a odvoz komunálního odpadu. O převážně regulační funkci lze hovořit u poplatku ze psů, za užívání veřejného prostranství a poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem. Obec jimi může zabránit např. nežádoucímu rozšiřování stánkového prodeje nebo vyššímu provozu aut v určitých lokalitách.

Ostatní poplatky jsou využity na výdaje a investice dle aktuálních potřeb a záměrů, případně k pokrytí části finančních prostředků, které v dané oblasti obec vynaložila.

Jak zaplatit místní poplatky

Místní poplatky se platí vždy v české měně. Platit je možné v hotovosti při osobní návštěvě úřadu (poplatky obvykle řeší ekonomický odbor), nebo bezhotovostním převodem na účet obce s přiděleným variabilním symbolem. Tento způsob bývá obcemi preferován. Některé obce mají zřízenou i platební bránu pro rychlou a jednoduchou online platbu veškerých poplatků. Konkrétní možnosti platby bývají uvedeny např. na webových stránkách obce.

Co se týče výše poplatků a splatnosti, obojí je v plné kompetenci obcí a v každé obci se tak liší. Aktuální částky včetně splatností jsou uvedeny v obecně závazné vyhlášce a lze je zjistit z úřední desky nebo na webových stránkách obce.

Co se stane, když nezaplatím místní poplatek

U místních poplatků platí, že je to vždy povinný subjekt (tedy ten, kdo má platit), kdo se musí aktivně zajímat, kdy jsou poplatky splatné a jestli má vše řádně uhrazeno.

Proces vymáhání případných nedoplatků je poměrně rychlý, neboť sama obec může provést exekuci formou daňové exekuce, případně o provedení exekuce požádat exekutora. Pro dluhy na místních poplatcích se tedy nevede žádné soudní řízení.

Vymáhání dlužné částky však pro obec znamená určité náklady spojené s řízením a stejně tak administrativní zátěž. Než tedy dojde k samotnému vymáhání dlužné částky, může dlužníka informovat o výši nedoplatku a upozornit na následky nezaplacení. Nelze však na to spoléhat!

Doporučení:

Dbejte na přebírání pošty. U úředních dopisů platí tzv. fikce doručení, kdy se dopis po určité době považuje za doručený, ačkoli si ho příjemce reálně nemusel vůbec převzít a přečíst. Dlužník se tak o nějakém doplatku nemusí vůbec dozvědět a bez jeho vědomí dochází i k zahájení exekuce. Častou příčinou bývá také rozdíl mezi adresou trvalého bydliště a doručovací adresu.

Pokud o nějakém dluhu víte, komunikujte s úřadem a snažte se domluvit na řešení. Vždy je lepší exekuci předejít.

Jak zjistím, kolik dlužím a jestli už obec zahájila exekuci?

Obec, resp. úřad je povinen na žádost sdělit, kolik mu dlužíte. Stejně tak musí umožnit nahlédnout do spisu a pořídit si kopie dokumentů, případně si je alespoň vyfotit na mobil. Ve spisu je možné najít:

  • rozhodnutí ukládající povinnost zaplatit a jak bylo toto rozhodnutí doručováno
  • zda a kam byla zaslána předexekuční výzva nebo jiný pokus o kontaktování
  • jestli už obec zahájila daňovou exekuci nebo předala vymáhání dluhu exekutorovi

Termín nahlédnutí do spisu je vhodné si před samotnou návštěvou domluvit telefonicky.

Tip:

Pokud obec předá vymáhání dluhu soudnímu exekutorovi, dostává se dlužník do registru exekucí. Nejsnazší cestou, jak v tomto případě zjistit výši dluhu, kontakt na exekutora a další detaily k exekuci, je pořízení výpisu z registru exekucí, který je dostupný ZDE.

Co když nemám na zaplacení místního poplatku?

Zkuste se domluvit na úhradě poplatku ve splátkách. Pokud pobíráte dávky na bydlení, obraťte se na úřad práce, aby dle toho upravil výši dávek. Ve výjimečných případech může obec poplatek prominout. O prominutí je nutné úřad požádat a uvést důvody pro prominutí.

Jak probíhá vymáhání nedoplatku na místních poplatcích?
1. Vyrozumění o existenci nedoplatku

Pokud nějaký místní poplatek není zaplacen včas nebo ve správné výši, vydá úřad rozhodnutí, ve kterém ukládá dlužníkovi povinnost zaplatit. Tímto rozhodnutím může být platební výměr, hromadný předpisný seznam (v němž může být více dlužníků zároveň) nebo výkaz nedoplatků.

Upozornění: zatímco platební výměr či výkaz nedoplatků se zasílá, do hromadného předpisného seznamu se pouze nahlíží na úřadě. O jeho zveřejnění, kdy a kde bude k nahlédnutí, obec informuje předem na úřední desce a obvykle i webových stránkách obce. Každý, který je v seznamu uveden, přitom může nahlédnout do údajů týkající se jeho osoby.

Jako sankci za prodlení je přitom obec oprávněna nezaplacené poplatky navýšit až na trojnásobek. Kromě toho může požadovat po dlužníkovi i úhradu nákladů řízení. Původní dlužná částka se tak může vyšplhat na několikanásobek.

V této fázi řízení má dlužník možnost se proti úhradě dluhu bránit. Lhůta pro odvolání je, stejně jako lhůta pro úhradu dluhu, uvedena v platebním výměru.

2. Zahájení exekuce

Pokud dlužník částku ve stanovené lhůtě na základě výzvy neuhradí a ani se nebude bránit odvoláním, má obec právo přistoupit k vymáhání dluhu formou exekuce. Exekučním titulem, na základě kterého může být exekuce zahájena, je v tomto případě vykonatelný platební výměr, hromadný předpisný seznam, nebo vykonatelný výkaz nedoplatků.

3. Provedení exekuce

Je na rozhodnutí obce, zda exekuci provede sama formou daňové exekuce, nebo jejím provedením pověří exekutora. Častější bývá daňová exekuce, a to z důvodu nákladů, které jsou s exekucí při využití služeb exekutora spojeny. Obce jsou totiž povinny volit takový způsob vymáhání pohledávek, při kterém náklady na vymáhání nebudou ve zjevném nepoměru k vymáhané částce. Což se při využití exekutora stává.

A) Obec provede exekuci sama (tj. daňová exekuce)

Jak bylo zmíněno, daňovou exekuci si obec provádí sama. Zahajuje ji vydáním exekučního příkazu, což je rozhodnutí, ve kterém je uveden způsob, jakým bude exekuce provedena. Mezi nejčastější patří srážky ze mzdy, které provádí zaměstnavatel a odvádí obci, nebo přikázání pohledávky z účtu, kdy dlužníkovi strhne peníze z účtu banka a opět odešle obci.

B) Pověření exekutora

K zahájení exekuce dochází na základě exekučního návrhu obce. Soud pověří provedením exekuce soudního exekutora, který poté vydává exekuční příkaz. Dluh může být vymáhán opět např. srážek formou ze mzdy nebo přikázáním pohledávky z účtu, nicméně v tomto případě nejsou částky zasílány přímo obci, ale exekutorovi, který je poté vyplácí obci. Samotná realizace exekuce tedy v obou případech probíhá obdobně.

Mohlo by vás zajímat